I láska má své hranice…
I láska má své hranice…
By ChloeMercer
Táta každoročně pořádal tohle grilování na oslavu Dne nezávislosti, ale tohle je vůbec poprvé, co jsem přítomna i já.
Všude byla spousta jídla, které mým upířím chuťovým buňkám absolutně nic neříkalo. Už jsem si pro tátu vymyslela výmluvu o tom, že se ze mě stala vegetariánka. Zbaštil to i s navijákem…
„Kde je můj zeť?“ zeptal se. „No tak. Kde je Edward?“
„Tady,“ naprášila ho Leah a postrčila směrem k mému otci, který smažil první várku hamburgerů.
„Výborně. Máš tu čest dnes sníst první hamburger,“ oznámil mu.
A jéje… Já věděla, proč si mám vymýšlet alibi s vegetariánstvím. I když to byla v podstatě pravda.
„No, já… Asi bych neměl,“ hledal výmluvu Edward a moc mu to nešlo.
„Tak to ne, chlapečku. Dokud tohohle obra nesníš, nikam neodejdeš,“ zadržel ho.
Nebylo zbytí. Leah se Sethem a Jacob s Renesmé z toho měli prču, ale mně ho bylo líto.
„Jestli tě to utěší, miluji tě,“ poslala jsem mu tichý vzkaz.
„Tak moc, abys to snědla za mě?“ zeptal se s nadějí v hlase.
Pohlédla jsem na mastný karbanátek, ze kterého přímo kapal omastek, s plátkem zeleně v opečené housce a zhrozila se.
„Bože, tolik zase ne.“
„Aha.“
„Jen hezky papej, miláčku…“