Stylová pastička
Stylová pastička
By ChloeMercer
Další typické odpoledne ve Forks. Venku leje jako z konve a ten pitomej smradlavej čokl mi nechce půjčit malou Renesmé. Oh, jak já ho nesnáším…
„Rose,“ oslovil mě právě se vracející Emmett. Vypadal pomuchlaně. „Zrovna jsem zjistil, že ti na autě nefungují brzdy. Tak tak jsem dojel domů, budeš se na to muset podívat.“
„Super,“ zaradovala jsem se.
„Co je na tom super?“ Nechápal, ale už jsem mu nevěnovala pozornost.
„Jedeš domů, Jaku?“ Přikývl.
„Venku prší. Nechceš si půjčit moje auto?“ navrhla jsem mu mile a samozřejmě naprosto bezelstně.
„Proč?“ zeptal se i přesto podezřívavě a opravdu měl proč být podezřívavý.
„Protože je to BMW M3 Convertible. Neříkej, že tě to neláká…“
„Láká,“ připustil. „Ale nevím, zda ti mohu důvěřovat.“
„Tak víš co? Tady jsou prostě klíčky, a pokud si to náhodou rozmyslíš, tak si je prostě vezmi,“ nabídla jsem mu a poodešla stranou.
Bylo mi jasné, že ten čokl nedokáže odolat mé nabídce a taky že ne. Nestihla jsem napočítat ani do deseti a už s klíčkama v kapse běžel před dům.
„Co to mělo být?“ zeptala se Esmé.
„Co by, nemůžu být prostě občas milá?“
„Na Jacoba?“ divila se.
„Třeba i na Jacoba.“ Pohodila jsem lhostejně rameny.
„Rosalie, cos vyvedla?“
„Nic,“ dušovala jsem se.
„Křach!“ ozvalo se náhle zvenčí.
Jo! Zaradovala jsem se v duchu, ale navenek jsem samozřejmě dělala jako by nic…
„Že tys mu neřekla o těch brzdách?“ hádal opět přítomný Emmett a zadržoval u toho smích.
„Rose!“ zavrčela na mě Esmé.
„Co? To ten pitomec mi nevěřil, že to auto má vadné brzdy. Asi si myslel, že mu lžu nebo co já vím,“ zatloukala jsem.
„To je ale hňup,“ zasmál se Emmett. „Ty přece o autech víš všechno.“
„Samozřejmě, miláčku,“ zatetelila jsem se.
„Měl by ti víc věřit,“ konstatoval.
„Myslím si totéž,“ přikývla jsem pobaveně.